Něžné pohlaví

Ještě před několika lety, když se o ženách řeklo, že jsou zástupkyněmi něžného pohlaví jednalo se o kompliment či o běžné tvrzení. Když někdo ženě řekne dnes, že je něžným pohlavím, jedná se přinejmenším o troufalost, ne-li o urážku. Žena je přeci stejně silná jako muž, ne-li silnější, muž by přeci nikdy nepřežil porodní bolesti. Máme přeci rovnoprávnost a tak jsou si obě pohlaví rovna, není mezi nimi rozdílu v síle a něžnosti, takové přežitky přeci patří do devatenáctého století nebo ještě lépe do období středověku. Ženy dnes mohou mužům konečně ukázat, že se jim dokáží nejméně vyrovnat a mnohdy je dokáží i překonat a to ve všem v čem si zamanou.

Časy kdy ženy seděly doma a snily o princi na bílém koni jsou ty tam, nyní samy ženy odívají zbroj a vyráží do bitvy s těmi, kteří odmítají přijmout dnešek a zarytě se drží svých misogynních názorů. Žena dnes již nepotřebuje muže, a podle těch nejostřejších názorů, vůbec k ničemu, tedy krom toho aby daroval sperma, neboť tato potřeba k reprodukci nebyla ještě stále nahrazena. Máme ženy učitelky, lékařky, právničky, soudkyně, obchodnice, poslankyně, prezidentky, policistky, hasičky, tak proč by si ženy nevystačily samy, k čemu je jim muž, který v nich spatřuje něžné pohlaví, navíc když přeci stejně není žádným princem na bílé koni.

Ale je tomu skutečně tak? Skutečně ženy netouží po tom být princeznou, která je dobývána, o kterou se třebas i pořádá rytířské klání? Skutečně již ženy netouží po tom být hýčkané a opečovávané? Jde v dnešní době ženám jen o respekt? A tím nechci říci, že žena opečovávaná a hýčkaná by neměla být i respektována. Není tato snaha o absolutní rovnost jen jakousi pózou či snahou vydupat si vlastní prostor i za cenu ztráty ženství, za cenu ztráty snů a tužeb? Tyto otázky nechávám nezodpovězeny, jelikož odpovědět by si na ně měly nejprve samy ženy.

Avšak jak se tak dívám okolo sebe, tak se mi nechce věřit tomu, že v ženách nezbylo nic z onoho něžného pohlaví a ze snů být princeznou. Stále se setkávám s dívenkami, které si hrají na princezny a nevěsty a je jich mnohem více než těch, které si hrají na kovboje, policisty a zloděje či na popeláře. A v tomto snad ještě zůstává ona naděje mužům, kteří se nebojí být skutečnými muži a jsou ochotni se poprat třebas i s rolí prince na bílém koni. Jen stačí najít způsob jak v oněch silných, nedostupných ženách nalézt ukrytou princeznu. Stále nepřestávám věřit tomu, že taková princezna se ukrývá v každé ženě, jen je otázkou jak hluboko.

-tn-Obrázek

Napsat komentář

Filed under Uncategorized

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s