Násilí na ženách. Jak odporné!

Pokud se mluví o násilí na jedinci, zvláště pak v médiích, je vždy zmiňováno násilí na dětech či na ženách, ale násilí na mužích je zamlčováno či se jím nikdo nezaobírá. Mnozí tvrdí, že je to proto, že muži nejsou bezbranní. Pokud je bezbrannost opravdovým důvodem, pak to chápu u násilí na dětech, ale u násilí na ženách již ne. Ženy přeci nejsou bezbranná stvoření, jsou mužům rovnocenné, nežijeme ve středověku, abychom se museli vracet ke stereotypům, že „něžné pohlaví“ je muži podřízeno a muž mu musí zabezpečit ochranu. Žena, emancipovaná žena, se přeci mužům ve všem vyrovná a žádnou zbytečnou ochranu nepotřebuje. Proč se tedy kolem násilí na ženách dělá takový humbuk?

Je tedy tento virvál kolem násilí na ženách zcela zbytečný? Nedokáží se snad ženy o sebe postarat samy? Není dokonce toto vyzdvihování násilí na ženách urážlivým gestem, které má ženy dehonestovat? Není toto snad jen další šovinistickou snahou poukázat na to, že ona rovnoprávnost až tak zcela nefunguje?

Možná bych se měl spíše zamýšlet nad tím, proč k násilí na ženách dochází, mě však napadly tyto otázky. Přeci jen všude okolo sebe slyším, že ženy a muži jsou si ve všem rovny. Opravdu ve všem? A jak se k tomuto staví ženy? To se jich budeme asi muset zeptat, pokud najdeme odvahu.

-tn-Obrázek

komentáře 2

Filed under Uncategorized

2 responses to “Násilí na ženách. Jak odporné!

  1. Obávám se, že jste to trochu vystřihl ze souvislostí. Ženy děti, staří, to jsou pouze NEJČASTĚJŠÍ oběti násilí, ale v ČR již dochází i k vykázání z bytu ženské agresorky. Policie eviduje případy týrání i s násilníky ženského pohlaví. Problém je spíš v tom, že muži mají mnohjem víc zábran týrání přiznat, dokonce i sobě sama. Mimochodem, mezi lidmi z pol. branže se říká, že takovou obětí byl i ten nešťastný policista, co ho honili po ubodání manželky…

    • Máte jistě pravdu v tom, že jsem úvahu velmi zúžil. Šlo mi především o nastínění paradoxu zuřivého boje za rovnoprávnost a upřednostňování ženské bezmocnosti na straně druhé. Týrání mužů a vykazování agresorů, obou pohlaví, z bytů je mi známo. Muži se k tomu, že jsou obětmi týrání či domácího násilí, povětšinou nepřihlašují z důvodu obav o ztrátu důstojnosti a společenského kreditu, ať už reálné či domnělé. Ale na druhou stranu, ženy mnohokrát nehlásí týrání či domácí násilí pro cit, který k onomu muži chovají či chovaly a pro snahu udržet úplnou rodinu.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s